Vylepšujeme vaše RSS a ATOM zdroje

Před pár dny mě kontaktoval po neuvěřitelných 22 letech spolubojovník z posledních 9 měsíců pobytu v níže zmiňovaném ústavu a připomněl mi mimo jiné jednu příhodu četaře Stydkého, která stojí za zaznamenání do análů tohoto pamětníku

Jak ten čas letí. To by člověk neřekl, že se na chvilku odmlčí, zamyslí a mezitím uběhnou dva roky. I přesto tu občas zavítá nějaká návštěva a já jsem za to rád a děkuji, že vás baví číst mé vzpomínky na dobu dávno minulou. Civil se pomalu blíží, tak si pojďme zase zavzpomínat

I v novém roce 2006, do kterého vám přeji vše krásné, si budete moci číst mé příhody prožité během dávno/nedávné doby, kdy ještě existovala dvouletá vojenská prezenční služba. Pokud mě nepostihne náhlá choroba akutus sklerosus, dostaneme se spolu letos postupně až do civilu